Věroslav Mertl (1929-2013)
Dům mezi větrem a řekou: román; vydáno poprvé v r. 1978

První dvě věty:

Tak tedy zase doma, řekl jsem si, ačkoliv štít našeho domu byl v dálce ještě zamžený, štít domu, který prý už puká, a nezbývá mnoho času, než se do něho s hrozivým hřmotem zahryznou buldozery a bude po něm. Ale i tak se mi přece jen konečně dýchalo líp a ani jsem si už nevyčítal, že jsem se na cestu do Jaktaře vydal za takových podivných okolností.

Poslední dvě věty:

Nuže, šel jsem tedy dál a všiml jsem si, že u Záludné vyrostlo celé město chat a že na vlně obzoru stály dvě postavy, mohli to být muž a žena, protože se líbali, ačkoliv i dva osamělé stromy to docela dobře mohly být, dva stromy, do nichž zadul zničehonic ranní vítr. Ať stromy nebo lidé – obojí je krásné, třebaže zemi patříme všichni jen na chvíli.

MERTL, Věroslav. Dům mezi větrem a řekou. Praha: Vyšehrad, 1978.